Dovolená s miminem a břichem

Asi nejsem nejpovolanější člověk, který by měl psát o cestování s pupíkem a dítětem. Pravdou je, že s pupíkem jsem byla s Jasmínkou v 7. týdnu a potom v 18. letecky u moře. Potom už jsme nikam necestovali. Teď podruhé jsme byli dvakrát na horách v 10. a 14. týdnu cca už nevím přesně. A pak až teď.  Osobně strašně obdivuju, když někdo zabalí dvě, tři děti a ještě břicho a tralalá po světě kamkoliv. Já jsem větší posránek a Bárt ještě tak „na třetí“. Vloni s malou Mínkou jsme nikde nebyli. Já jsem chtěla, ale Bart řekl, že letadlem prostě ne s tak malým mimčem, jedině autem. Jenže to s Jasmi nešlo zrealizovat. Stačily mi ty nervy v autě, když jsme jeli na koupák nebo na chatu. Dál jsem si to nedovedla představit, ani kdybychom jeli přes noc. Nakonec ta vedra tady bohatě stačila a je pravda, že by to byl relax pro nás – a to možná ani ne až tak, ale Jas by z toho neměla vůbec nic. To fakt až letos.  No každopádně máme pár cestovatelských poznatků.  Pojištění Jak už jsem psala minule, dovču si můžete pojistit, pro případ, že byste nejeli, a to komplet, i když […]

Pokračovat ve čtení

Jak jsme skoro neodjeli, nakonec odjeli a bylo to boží

Nechtěla jsem psát moc v průběhu naší první velké dovolené – letadlem na Krétě. Zaprvé jsem chtěla odpočívat, ale zejména nechtěla jsem nic zakřiknout. Od té doby, co se narodila Jasmínka mi přijde, ze každý slovo zvažuju tak 6x, protože jakmile něco vyslovím… občas na to stačí jen pomyslet, tak už se to stane. A dvakrát. Než jsme odjeli, tak nás přepadla nějaká nemoc. Doktor říkal, ze je to banální virózka a že je to hned pryč a ať k moři jedeme, že to tam hezky doodejde. Abych pravdu řekla, tak to byla zas jedna z nejpřísnějších nemocí, co mě zatím potkala. Teda já jsem nikdy nemocná nebývala, to prostě přišlo až s Minuškou a musím říct, že je to děsný. Ty dětský bacily to je úplně jiná odrůda. Děsný je většinou i vydržet se mnou. Ten týden před dovolenou to byl celkem nadlidskej úkon pro Bárta, na druhou stranu a na moji omluvu… nemocný děcko, nemocná já a do toho těhotná a Bart ten týden zrovna měl dost pernej program, včetně zapíjení malého přírůstečka kamarádů atd. Prostě to se takhle sejde se vším všudy. Já jsem to nesla dost těžce a Jasmi taky. V noci se nespalo, přes den […]

Pokračovat ve čtení

Zuby, očkování, nemoci a tak

Poslední týdny jedeme v úplně nestandardním rytmu. Nic nemá řád, režim, pravidla, na nic se nedá spolehnout, nálada se střídá jak počasí.  Jasmi se nakombinovalo vícero věcí, které z ní činí neodhadnutelného tvorečka, na kterého je potřeba ještě 100x více trpělivosti než normálně.  Roste 5 zubů, původně jsem myslela, ze “jen” 4 stoličky, ale přišla k tomu i horní dvojka. To je fakt na palici.    Očkování… jo mohla jsem ho přesunout, ale už máme naplánované i spalničky a ten Prevenar měl být prý předtím. Plus fakt nevím, na kdy bych to přesunula. Ty zuby už rostou 14 dní a jsou venku jen takové první minihrbolečky. Tímto tempem to může růst ještě tak půl roku :D. Po pondělním očkování měla fakt nehezkou reakci, naštěstí to bylo rychle pryč, ale měla horečku, bolely ji asi nohy, protože nechtěla lézt, chodit, jenom ležela a koukala. Normálně by byl člověk i rád, takhle to bylo spíš děsivé.   Chození. Jasmínka už vypadá, že bude každým dnem sama chodit, pořád to chce zkusit, ale má nějaký strach se pustit. To jí asi taky na klidu nějak moc nepřidává. V té hlavičce to musí šrotovat jak blázen. Plus se s tím pojí i různé pády, […]

Pokračovat ve čtení

Petite&Mars: Musca

Máme doma nového člena na 4 kolečkách a jmenuje se Petite&Mars Musca. Je to sympaťák, a tak jsem se rozhodla vám o něm něco napsat. Proč jsme se rozhodli koupit golfáč? Ten nápad vznikl úplně jednoduše, v červnu vyrážíme letecky na dovču, takovoudle první velkou a tahat našeho rybího Cybex šeďáka by byl asi trošku vopruz. Je prostě fakt velkej, takže převozy by byly náročné. Vzhledem k tomu, že ale budeme pořizovat brzo dvojkočár Bugaboo, tak jsme nechtěli kupovat nějaký super truper golfáč. Ani drahý ani dokonalý. Prostě jen levný a lehký. A to se nám s Muškou celkem splnilo. Já jsem spokojená nad očekávání. Vozím teď stále dva kočáry v autě a když někde přistavíme jen tak na rychlovku, tak udělám šup, golfky jsou složené a Jasmi sedí v nich. Nemusím tahat těžký kočár ven a zase skládat složitě zpátky. To stejné když jdeme vedle na písek. Normálně už bychom tam asi došly pomalým krokem, nicméně bohužel zatím stále na kroky čekáme… Případně bych mohla vzít Jasmi do náručí, ale fakt se mi nechce s tím břichem zbytečně tahat. Takže ji vrznu do golfáku a frčíme. Ani jsem nečekala, že ho budu takto využívat. Na druhou stranu Bart ho […]

Pokračovat ve čtení

14 měsíců 

Dokud jsem neměla Jasmínku, tak jsem nechápala, proč mi maminky na otázku, kolik malej/malá má, odpovídají v měsících. Do roka je to tak nějak pochopitelný, ale 14, 17 nebo 20 měsíců? Ježíši kolik to vůbec je, počítám na prstech a v duchu si říkám tak má rok nebo dva nebo kolik, snad bych se ještě smířila s “rok a půl”. Než vypočítám, kolik to těch měsíců je, tak diskuze plyne a já jsem pořád seklá v tomto bodě. Jenže teď když Mínka měla 13 a 14 měsíců, tak jsem si říkala šmankote, vždyť to je úplně jiný dítě než v roce!!! To už není rok, to je prostě 13 nebo 14 měsíců.  Hodně jsem chtěla napsat článek ve 13, ale pak to nějak časově nevyšlo, a tak jsem si říkala, že udělám článek po 2 měsících, že aspoň tam těch změn bude ještě víc.  Jenže překvapivě jak mezi 12. a 13. měsícem jsme měli doma najednou úplně jiné dítě. Zábavné, nekojící se, lezoucí (konečně), chodící s chodítkem a za ruku tak rychle, že se to pomalu nedalo kontrolovat, mluvící svojí řečí a občas i tou lidskou, usínající relativně v pohodě a budící se jednou za noc a celkem s lepší náladou… […]

Pokračovat ve čtení

Takový období…

My tady máme zas “takový období”. Tohle období pro jistotu spočívá v tom, že Jasmínka najednou špatně spí a strašně se vzteká. Dnes o spaní. Spaní Po odstavení jsme byli nadšení. Budila se jednou cca kolem 4 na mlíko, někdy ani to ne. Ale když jo, dala si mlíko a spala hned dál.  Problém začal tak nějak nenápadně a postupně. Nejdříve přes den. Už bych ani nenapočítala, v jakých různých časech chodí Mínka přes den spávat. To je totiž furt nějaká změna. Záleží na tom, v kolik vstane, pak pravděpodobně na hvězdné konstelaci a následně na tom, jak dlouho vlastně spí v noci, případně ten první spánek. Za poslední měsíc a něco jsme si už vyzkoušeli skoro všechny možné scénáře. Spánek jednou, spánek třikrát, spánek dvakrát. Spánek jeden dlouhý, jeden krátký nebo naopak. Spánek dvakrát krátký. Vstávání v půl 6, vstávání v 8. Usnutí v 8, usínání v 10.  Nepochopte to tak, že děláme s Jasmi nějaké experimenty. To ona je dělá s námi, my se snažíme to nějak korigovat. 😀 Jenže se to zdá trochu jako marná práce. Tenhle článek totiž píšu v sobotu v 5 ráno, kdy Jasmínka předchozí den šla spát dvakrát na půl hodinky a usla v […]

Pokračovat ve čtení