První narozeniny – dárky, dorty a tak

Tak my na neděli chystáme první oslavu Jasmi narozenin. A tak jsem sepsala článek. Dárky Dárky k prvním narozeninám jsou velké téma. Já osobně bych Jasmínce nedala skoro nic. Zním jako nejhorší matka na světě, ale jeden, dva dárky, které budou zejména praktické, prostě stačí. Má tolik oblečení a hraček, že by to bohatě stačilo na 3 děti. A já se děsím dalšího plyšáka nebo dalšího hracího štěrchátka. Knížky mají teď u nás takové smutné období. Jasmínka je miluje, zejména ty s těma hejblátkama – Svojtka – nicméně drasticky je ničí. Což je mi fakt líto. Na čtení pohádek nebo dlouhé prohlížení obrázků ona nemá zatím čas. Vzhledem k tomu, že na -dárky nejsou potřeba- není ochotný nikdo z rodiny přistoupit, domluvili jsme se následovně. My jsme Jasmínce koupili autosedačku, s drobným předstihem, ale to jí je určitě jedno. Rodina z mé strany přispěje na dospěláckou postel. Rodina z Bártovy strany koupí Jasmi activity board, do toho jsem se hrozně zamilovala Řeknu vám – sama jsem dost zvědavá, jak to v tu neděli dopadne a co reálně Jasmínka dostane. Já jsem jí ještě nakoupila jednu jarní Lindex záležitůstku a nakreslila obrázek. Vidíte, sama to porušuju že. 😀 Tipy na další […]

Pokračovat ve čtení

Výběr nové autosedačky

Je to tady. Na tohle jsem se chystala už nějakou, nicméně chtěla jsem počkat na zátěžový test – hory.  Sedačku jsme koupili před měsícem a funguje čím dál lépe! Vajíčko Cybex Měli jsme klasické vajíčko od Cybexu a i když je Jasmínka prďolínek – ostatní děti se tam musí asi solidně mačkat – tak jí prostě nevyhovovalo. Chtěla víc prostoru, neviděla ven, upřímně jsem si říkala, že jí snad vadí i to, že je proti směru – i když to zatím ani po směru nezná. Problém byla bunda nebo kombinéza, někde se říká – nedávat v horní vrstvě do sedačky, kvůli bezpečnosti a přizpůsobte oděv teplotě uvnitř auta, ne venku. Jenže já taky sedím – poslední týden už ne – v autě v kabátu a v těch kosách se mnohdy ani nestihne auto pořádně vytopit, plus nazačátku je vždycky v autě megakosa, neparkuju v garáži. Další věc – když dojedu na místo, tak pro mě nepředstavitelný teprv začít Jasmínku sádlit do těch oblečků, když venku mám minus. Plus ten stres to vztekání, to bych ji akorát nachladila. A co nedejbože, kdyby mi usla v autě, co pak s ní žejo. Takže nic. Já raději stáhnu teplotu uvnitř a ten kousek […]

Pokračovat ve čtení

Boj s jídlem a pitím

Tenhle článek mi fakt trval, přitom je úplně banální, je tak banální, že jsem nevěděla, odkud začít. Jídlo Hezky od začátku. Přikrmovat jsme Jasmi začli od 5 měsíců. Hrozně jsem si tehdy pochvalovala, jak to jde jak po másle. Chutnalo jí všechno. Jenže ve fázi „pár lžiček toho a pár něčeho jiného za den“ se pak zasekla na strašně dlouhou dobu. Kojení už moc nevyhledávala, měly jsme za sebou několik bojkotů, flašku absolutně nechápala, takže nezbývalo, než to přežít. S Bártem nás tudíž ani moc nepřekvapilo, že v 10 měsících měla o pár gramů míň než na kontrole v 6. Jenže to byla taková blbá fáze, to její jídýlko jí nějak nechutnalo, do toho zuby, nemoci… no kruh. Já jsem se tehdy úplně vyprdla na vaření, nebavilo mě, že to nejedla, byla to ztráta času. Přišlo mi, že jí to ani nechutná. Doktor nám tehdy řekl, ať z toho neděláme vědu a dáme jí chleba s Lučinou. Jenže. V tom byl velkej problém. Jasmi si nedokázala poradit s jakýmkoliv kouskem čehokoliv. Jakmile jí uvízl v puse drobek něčeho, začala se okamžitě dusit/dávit. A chleba byl vůbec nejhorší, i když jí chutnal, přilepil se jí na patro a konec. Samozřejmě nás […]

Pokračovat ve čtení

11 měsíců

Jedenáctka je tady a ani neřekneme prd a Jasmínka bude mít rok. A to jako fakt, protože už je zas 13. a ten únor je strašně krátkej… Tenhle měsíc byl ve znamení zubů a různých změn. Přemýšlím o tom a říkám si, jak je možné, že některé změny si to dítě zařídí vlastně úplně automaticky samo a tak strašně jednoduše. A některé – ve vašich očích – drobnosti, způsobí úplný rozklad osobnosti malého tvora i vás. Třeba jenom když jsme se rozhodli dát postýlku dolů a zavřít bočnici. Najednou bylo postaráno o usínací a spací třídenní horor. Jasně… si řeknete 3 dny … co je to 3 dny. Ale kdo to zná, tak ví, že občas si říkáte, že nevydržíte už ani minutu. Kdyby tu postýlku Bárt nemontoval do té spodní pozice půl dne půjčenou akuvrtačkou, tak ho donutím to udělat už během toho prvního usínání… Naštěstí si to sedlo. A takhle o tom pořád přemýšlím i ohledně kojení. Chci brzo odstavit, ale pořád si říkám, jestli náhodou nepřijde den, kdy si Jasmínka tak nějak sama řekne, že už je na to velká. Nebo jestli to budou prostě 3 úplně strašný dny a noci, na který si nikdo za pár […]

Pokračovat ve čtení

Riziko předčasného porodu

Dostala jsem několik zpráv k mému předchozímu článku. Některé se týkaly přímo mého pobytu v nemocnici – proč, kdy, jak dlouho, co, pomohlo atd. Tak jsem se rozhodla to rozvést, zejména pro ty z vás, kterých se to taky týká, nebo třeba jednou týkat bude a vzopomenete si, že jsem to tady řešila. Nebudu se věnovat celému problematickému těhotenství, to zase až jindy, dnes se zaměřím pouze na období od 32. týdne. Tvrdnutí břicha a bolestivé kopance Už několik týdnů jsem si stěžovala na velké tvrdnutí břicha a opravdu velice bolestivé kopání. Na to ale všichni měli stále odpověď: – To je normální – To je tím, že jseš tak hubená – To je tím, že nejíš, musíš víc jíst a miminko bude spokojenější a nebude tolik kopat – To je tím, že moc pracuješ – Ber hořčík, to se zlepší Co je normální? On to byl takový začarovaný kruh. Když jste poprvé těhotná, tak vůbec nevíte, co je normální a co už normální není. Při druhém, třetím těhotenství asi máte nějaké srovnání, ale já měla dojem, že tohle normální není. Prostě intuice a ta byla celou dobu pravdivá a všichni se mě snažili přesvědčovat o opaku. Spoléhejte se tedy […]

Pokračovat ve čtení

Vzpomínka na pobyt v nemocnici ve 32. tg

Jasmínka má dneska svátek. To znamená, že je to rok, co jsem ležela v nemocnici 10. dnem a bála se, co bude dál. Tehdy jsem na náš Instagram psala tohle Dneska má naše malá bublinka svátek. Společně ležíme 10. den v nemocnici a odpočíváme. Snažím se jí přesvědčit, ze březen je lepší měsíc na narození! Že kdyby měla takhle blízko Vánoce i svátek, tak by dostávala málo dárku. Že má na kočárku rybu a ne vodnáře (a to by měla být beran:D). A že je ještě moc malinký nedopečený mláďátko na tenhle občas dost zlej svět. Závěr těhotenství jsem si upřímně představovala jinak. Volno, chystání, cvičení, kurzy o porodu, o kojení, těhotenské fotky, nakupování, kreslení, vyrábění, čtení atd. Pořád jsem si říkala, jooo posledních pár týdnů, teď si to začnu konečně užívat! Já dost často věci plánuju a celkem tvrdě si jdu za cílem. Stane se málokdy, že mi něco změní plány takhle dramaticky ze dne na den. Ale teď se to stalo. A já tady tentokrát nejsem sama za sebe, ale pro mnohem důležitější věc. Normálně se to uvažování asi změní až okamžikem porodu nebo v šestinedělí. Všechno tohle najednou docvakne, ale já mám vlastně štěstí, že mi to […]

Pokračovat ve čtení