Zuby, očkování, nemoci a tak

Poslední týdny jedeme v úplně nestandardním rytmu. Nic nemá řád, režim, pravidla, na nic se nedá spolehnout, nálada se střídá jak počasí.  Jasmi se nakombinovalo vícero věcí, které z ní činí neodhadnutelného tvorečka, na kterého je potřeba ještě 100x více trpělivosti než normálně.  Roste 5 zubů, původně jsem myslela, ze “jen” 4 stoličky, ale přišla k tomu i horní dvojka. To je fakt na palici.    Očkování… jo mohla jsem ho přesunout, ale už máme naplánované i spalničky a ten Prevenar měl být prý předtím. Plus fakt nevím, na kdy bych to přesunula. Ty zuby už rostou 14 dní a jsou venku jen takové první minihrbolečky. Tímto tempem to může růst ještě tak půl roku :D. Po pondělním očkování měla fakt nehezkou reakci, naštěstí to bylo rychle pryč, ale měla horečku, bolely ji asi nohy, protože nechtěla lézt, chodit, jenom ležela a koukala. Normálně by byl člověk i rád, takhle to bylo spíš děsivé.   Chození. Jasmínka už vypadá, že bude každým dnem sama chodit, pořád to chce zkusit, ale má nějaký strach se pustit. To jí asi taky na klidu nějak moc nepřidává. V té hlavičce to musí šrotovat jak blázen. Plus se s tím pojí i různé pády, […]

Pokračovat ve čtení

Petite&Mars: Musca

Máme doma nového člena na 4 kolečkách a jmenuje se Petite&Mars Musca. Je to sympaťák, a tak jsem se rozhodla vám o něm něco napsat. Proč jsme se rozhodli koupit golfáč? Ten nápad vznikl úplně jednoduše, v červnu vyrážíme letecky na dovču, takovoudle první velkou a tahat našeho rybího Cybex šeďáka by byl asi trošku vopruz. Je prostě fakt velkej, takže převozy by byly náročné. Vzhledem k tomu, že ale budeme pořizovat brzo dvojkočár Bugaboo, tak jsme nechtěli kupovat nějaký super truper golfáč. Ani drahý ani dokonalý. Prostě jen levný a lehký. A to se nám s Muškou celkem splnilo. Já jsem spokojená nad očekávání. Vozím teď stále dva kočáry v autě a když někde přistavíme jen tak na rychlovku, tak udělám šup, golfky jsou složené a Jasmi sedí v nich. Nemusím tahat těžký kočár ven a zase skládat složitě zpátky. To stejné když jdeme vedle na písek. Normálně už bychom tam asi došly pomalým krokem, nicméně bohužel zatím stále na kroky čekáme… Případně bych mohla vzít Jasmi do náručí, ale fakt se mi nechce s tím břichem zbytečně tahat. Takže ji vrznu do golfáku a frčíme. Ani jsem nečekala, že ho budu takto využívat. Na druhou stranu Bart ho […]

Pokračovat ve čtení

14 měsíců 

Dokud jsem neměla Jasmínku, tak jsem nechápala, proč mi maminky na otázku, kolik malej/malá má, odpovídají v měsících. Do roka je to tak nějak pochopitelný, ale 14, 17 nebo 20 měsíců? Ježíši kolik to vůbec je, počítám na prstech a v duchu si říkám tak má rok nebo dva nebo kolik, snad bych se ještě smířila s “rok a půl”. Než vypočítám, kolik to těch měsíců je, tak diskuze plyne a já jsem pořád seklá v tomto bodě. Jenže teď když Mínka měla 13 a 14 měsíců, tak jsem si říkala šmankote, vždyť to je úplně jiný dítě než v roce!!! To už není rok, to je prostě 13 nebo 14 měsíců.  Hodně jsem chtěla napsat článek ve 13, ale pak to nějak časově nevyšlo, a tak jsem si říkala, že udělám článek po 2 měsících, že aspoň tam těch změn bude ještě víc.  Jenže překvapivě jak mezi 12. a 13. měsícem jsme měli doma najednou úplně jiné dítě. Zábavné, nekojící se, lezoucí (konečně), chodící s chodítkem a za ruku tak rychle, že se to pomalu nedalo kontrolovat, mluvící svojí řečí a občas i tou lidskou, usínající relativně v pohodě a budící se jednou za noc a celkem s lepší náladou… […]

Pokračovat ve čtení

Takový období…

My tady máme zas “takový období”. Tohle období pro jistotu spočívá v tom, že Jasmínka najednou špatně spí a strašně se vzteká. Dnes o spaní. Spaní Po odstavení jsme byli nadšení. Budila se jednou cca kolem 4 na mlíko, někdy ani to ne. Ale když jo, dala si mlíko a spala hned dál.  Problém začal tak nějak nenápadně a postupně. Nejdříve přes den. Už bych ani nenapočítala, v jakých různých časech chodí Mínka přes den spávat. To je totiž furt nějaká změna. Záleží na tom, v kolik vstane, pak pravděpodobně na hvězdné konstelaci a následně na tom, jak dlouho vlastně spí v noci, případně ten první spánek. Za poslední měsíc a něco jsme si už vyzkoušeli skoro všechny možné scénáře. Spánek jednou, spánek třikrát, spánek dvakrát. Spánek jeden dlouhý, jeden krátký nebo naopak. Spánek dvakrát krátký. Vstávání v půl 6, vstávání v 8. Usnutí v 8, usínání v 10.  Nepochopte to tak, že děláme s Jasmi nějaké experimenty. To ona je dělá s námi, my se snažíme to nějak korigovat. 😀 Jenže se to zdá trochu jako marná práce. Tenhle článek totiž píšu v sobotu v 5 ráno, kdy Jasmínka předchozí den šla spát dvakrát na půl hodinky a usla v […]

Pokračovat ve čtení

Můj první trimestr – poprvé a podruhé

Na prvním trimestru je zvláští, divná a nefér věc, že je to období, kdy je ta bublinka vevnitř strašně citlivá na cokoliv, vám je divně, občas úplně blbě na zvracení, tohle vám smrdí, na tohle máte děsnou chuť, jste strašně unavená, cítíte se prostě fakt těhotně a přitom je to tak citlivé a nové, že to ještě nikomu nechcete říkat. Nebo určitě ne na potkání. Průběh mého prvního trimestru byl pokaždé hodně odlišný, ale tohle jsem teda vnímala v obou případech. Ale zase každé těhotenství bude jiné, možná to někdo má úplně bez příznaků, ale zase se prozradí tím, že přestane pít alkohol, colu, kafe nebo přestane kouřit :))). Poprvé Poprvé mi bylo hodně špatně, nebo spíš bych řekla – pořád mi bylo něco, celý den něco. Pobolíval mě podbříšek – mimochodem já jsem si celé těhotenství, vlastně až doteď myslela, že je to takhle normální, až teď podruhé, kdy to vůbec neznám, jsem přišla na to, že teda asi ne. Bylo mi špatně – ráno nejlépe, po snídani hůř, pak trochu lépe, před obědem už zase hůř, pak chvilku dobrý, ale po obědě zase strašná únava, pak chvilku lepší, zase horší a když jsem přišla domů, tak už jsem si […]

Pokračovat ve čtení

Druhá holčička na cestě

No a je to venku. My to víme už dávno, a teď je čas to oznámit i tady. Čekáme druhou holčičku, která by se měla narodit v září. Jméno máme, víme, ale neříkáme, nebo zatím ne. Spoustu lidí se mě ptá na spoustu věcí, tak jsem se rozhodla to sepsat :). Plánovali jste to takhle brzo? Plánované to vůbec nebylo, nicméně chtěné určitě ano. Byli jsme hodně překvapení. Stalo se, že jsme se nějak trefili do první ovulace a šup :))). Takže jak se říká, že kojení není spolehlivá antikoncepce – tak není 😀 :)! Jak jste se to dozvěděli/jak tě napadlo, že jsi těhotná? Začala jsem mít malililinkaté podezření, my holky tohle tak nějak cítíme. Na prvním testu se mi objevila silně jedna čárka a já to s klidem položila na umyvadlo. V rychlosti jsem pociťované změny na sobě přičetla tomu, že ten cyklus zase bude zpátky nabíhat do normálu. Jenže když jsem se asi po 5minutách podívala, tak jsem najednou zahlédla takového mini-ducha čárečku. Moc jsem tomu nevěřila a chtěla to hodit do koše, nakonec jsem to pro jistotu ukázala Bártovi a ten usoudil, že tam slabá druhá čárka asi bude. V panice:D jsem jela pro 4 různé […]

Pokračovat ve čtení