Podzimní a zimní hadříky

Tak se mi zdá, že na ten podzim nikdy nejsem připravená. Jak někdo tohle období miluje, já ho fakt nesnáším. Mám z toho vždycky špatnou náladu. Venku hnusně, brzo tma, bolí mě klouby (a to nemám 50 let), zase se mi sekla krční páteř, nevím, co nosit, je mi pořád zima… Jasný takovej hezkej babí podzimek, to je něco úplně jinýho, než ty hnusný umorousaný vyfoukaný dny, kdy se vám fakt z té postele nechce a když, tak maximálně pro knížku a kakao a zase zalézt zpátky. Ale to prostě nejde.  Kalhoty Těsně před porodem jsem se snažila všechny podzimí věci pro Jasmi nakoupit, ale stejně se mi to nějak nezadařilo úplně vychytat všechno. Mám nějaké věci z jara, co jsem si říkala, že jsou v pohodě. Jenže z bundiček se vytáhla a legíny jsou teď úplně k ničemu. Nebo teda nejsou, ale nejsou na Jasmínku. Ona prostě není panenka sedící v kočárku, pozorující okolí a přikrytá dečkou. Tohle ona nepodporuje. Takže se tomu všechny hadříky musí rázem přizpůsobit. Legíny jsou jen na doma, ven jedině džíny, nebo ještě lépe outdoorové kalhoty. Protože si do toho mokrého písku a na mokrou skluzavku a do té kaluže prostě stejně vleze. Máme […]

Pokračovat ve čtení

Můj (vysněný) porod II.

Tak už máme uzlíčka doma. Jmenuje se Jenovéfa Amálie a narodila se v úterý 17.9. ve 4:32.  Minule jsem se o porodu odvážila napsat až skoro rok poté… tentokrát bylo všechno jinak. Bart to zhodnotil asi takhle… minule, to mi tě bylo líto, to jsi byla obětí porodu a medicíny. Tentokrát jsem ani nebyl nervózní, ty sis to prostě nalajnovala a tak to bylo. A ono fakt že jo. Před porodem Pár týdnů před porodem jsem psala, že se ještě necítím ready, a tak to taky bylo. Nepřišla jsem si připravená ani psychicky ani fyzicky. Přemýšlela jsem spíš co Jasmínka, co Jenůfka, jak to bude, nebude, jak to uděláme. Je to logické, že se to takhle člověku honí v hlavě. A pak taky že už zkušenost s porodem máte a nevíte, jestli je to vlastně výhoda nebo ne.  Chodila jsem na přípravu na akupunkturu, kde jsem si vždycky krásně odpočala 20 minut, jenže potom to zase byl koloběh a tok myšlenek a běžnej den s Jasmínkou, během kterého jsem neměla na porod ani pomyšlení, zvlášť ještě v situaci, kdy jsme doma řešili i jiné vážné věci. Knížka Jakmile jsem vstoupila do 39. týdne, řekla jsem si, že se začnu taky […]

Pokračovat ve čtení

12 měsíců

Překvapilo nás, kolik nových věcí se Jasmí kolem narozenin naučila. Během pár dní. Asi to takhle není u každého mimča – batolete! – ale u nás ten skok byl fakt hodně viditelný. Jako kdyby téměř přes noc Jasmínka získala upgrade svýho balíčku superschopností. Jídlo a pití O jídle a pití jsem se rozepsala více v minulém článku. Hlavní je, že Jasmi jí už skoro všechno. Tím, že začala hezky jíst, zlepšilo se jí bříško, začala přibírat, získala sílu a možná i díky tomu udělala najednou takový pokrok. Pije přes den vodu se šťávou (většinou 100% jablko nebo hruška bio mošt), vodu nebo čaj odmítá. Ale my jsme rádi, že vůbec pije!! Na noc má 150ml mléka a v noci taky tak 150 ještě vypije. 5. den je odstavená, takže brzo bude článek na toto téma :). Spaní Drobný problémek je ve vstávání. Z Jasmi se stal skřivan, což nikdy nebyla. V 5:40 sedí na posteli a diví se, že ještě nekřepčíme s ní. Když si přispí, tak do 6:30. A už neusne ani za nic. Předevčírem překvapila a vyspávala do 7:45. Včera a dnes už ale zas klasika. Takže se to občas nedá moc odhadnout. Spát chodí kolem 21:00. Přes […]

Pokračovat ve čtení

První narozeniny – dárky, dorty a tak

Tak my na neděli chystáme první oslavu Jasmi narozenin. A tak jsem sepsala článek. Dárky Dárky k prvním narozeninám jsou velké téma. Já osobně bych Jasmínce nedala skoro nic. Zním jako nejhorší matka na světě, ale jeden, dva dárky, které budou zejména praktické, prostě stačí. Má tolik oblečení a hraček, že by to bohatě stačilo na 3 děti. A já se děsím dalšího plyšáka nebo dalšího hracího štěrchátka. Knížky mají teď u nás takové smutné období. Jasmínka je miluje, zejména ty s těma hejblátkama – Svojtka – nicméně drasticky je ničí. Což je mi fakt líto. Na čtení pohádek nebo dlouhé prohlížení obrázků ona nemá zatím čas. Vzhledem k tomu, že na -dárky nejsou potřeba- není ochotný nikdo z rodiny přistoupit, domluvili jsme se následovně. My jsme Jasmínce koupili autosedačku, s drobným předstihem, ale to jí je určitě jedno. Rodina z mé strany přispěje na dospěláckou postel. Rodina z Bártovy strany koupí Jasmi activity board, do toho jsem se hrozně zamilovala Řeknu vám – sama jsem dost zvědavá, jak to v tu neděli dopadne a co reálně Jasmínka dostane. Já jsem jí ještě nakoupila jednu jarní Lindex záležitůstku a nakreslila obrázek. Vidíte, sama to porušuju že. 😀 Tipy na další […]

Pokračovat ve čtení

Výběr nové autosedačky

Je to tady. Na tohle jsem se chystala už nějakou, nicméně chtěla jsem počkat na zátěžový test – hory.  Sedačku jsme koupili před měsícem a funguje čím dál lépe! Vajíčko Cybex Měli jsme klasické vajíčko od Cybexu a i když je Jasmínka prďolínek – ostatní děti se tam musí asi solidně mačkat – tak jí prostě nevyhovovalo. Chtěla víc prostoru, neviděla ven, upřímně jsem si říkala, že jí snad vadí i to, že je proti směru – i když to zatím ani po směru nezná. Problém byla bunda nebo kombinéza, někde se říká – nedávat v horní vrstvě do sedačky, kvůli bezpečnosti a přizpůsobte oděv teplotě uvnitř auta, ne venku. Jenže já taky sedím – poslední týden už ne – v autě v kabátu a v těch kosách se mnohdy ani nestihne auto pořádně vytopit, plus nazačátku je vždycky v autě megakosa, neparkuju v garáži. Další věc – když dojedu na místo, tak pro mě nepředstavitelný teprv začít Jasmínku sádlit do těch oblečků, když venku mám minus. Plus ten stres to vztekání, to bych ji akorát nachladila. A co nedejbože, kdyby mi usla v autě, co pak s ní žejo. Takže nic. Já raději stáhnu teplotu uvnitř a ten kousek […]

Pokračovat ve čtení

Boj s jídlem a pitím

Tenhle článek mi fakt trval, přitom je úplně banální, je tak banální, že jsem nevěděla, odkud začít. Jídlo Hezky od začátku. Přikrmovat jsme Jasmi začli od 5 měsíců. Hrozně jsem si tehdy pochvalovala, jak to jde jak po másle. Chutnalo jí všechno. Jenže ve fázi „pár lžiček toho a pár něčeho jiného za den“ se pak zasekla na strašně dlouhou dobu. Kojení už moc nevyhledávala, měly jsme za sebou několik bojkotů, flašku absolutně nechápala, takže nezbývalo, než to přežít. S Bártem nás tudíž ani moc nepřekvapilo, že v 10 měsících měla o pár gramů míň než na kontrole v 6. Jenže to byla taková blbá fáze, to její jídýlko jí nějak nechutnalo, do toho zuby, nemoci… no kruh. Já jsem se tehdy úplně vyprdla na vaření, nebavilo mě, že to nejedla, byla to ztráta času. Přišlo mi, že jí to ani nechutná. Doktor nám tehdy řekl, ať z toho neděláme vědu a dáme jí chleba s Lučinou. Jenže. V tom byl velkej problém. Jasmi si nedokázala poradit s jakýmkoliv kouskem čehokoliv. Jakmile jí uvízl v puse drobek něčeho, začala se okamžitě dusit/dávit. A chleba byl vůbec nejhorší, i když jí chutnal, přilepil se jí na patro a konec. Samozřejmě nás […]

Pokračovat ve čtení