Bugaboo Donkey – minirecenze dvojkočáru

Tak už s námi nějaký týden jezdí. Opravdová zatěžkávací zkouška ho teprve čeká, ale i tak – zabydlel se u nás Oslík zatím ve verzi MONO a je to fakt sympoš.  Obecně dvojkočáry Je to trochu věda asi, někdo neřeší, jiný řeší, někdo kupuje až dle situace. Jasmi začala chodit před 3 týdny ani ne, takže to rozmyšlení bylo o to jednodušší. Chodit by nechodila, na skejtíku by nevydržela, respektive by utíkala všude  jinde, v kočáru i usíná atd. Dvojkočáry jsou různé. Sedátka vedle sebe, za sebou, nad sebou. Asi spis záleží na možnostech – cenových, kapacitních, rozměrovch. I na možnostech vás a vašich děti. My jsme měli celkem rychle jasno.  O Bugaboo Donkey Donkey je kočárek, který se dá upravit na verze: TWIN – dvojkočár – dvě hluboké korby, dvě sportovní DUO – sourozenecký kočár – jedna hluboká, jedna sportovní MONO – jedno dítě a takový nákupní košík Ve verzi MONO – to máme do narození malé teď my – vozím jednu sportovní korbu a nákupní košík vedle. V této verzi je o něco širší než běžný kočár, ale vejde se nám všude. Dost často se mě někdo ptá – a místo tohohle se ti vejde ještě dítě? Tak ne, nevejde, […]

Pokračovat ve čtení

Velká holka – velká postel

Bude to tři týdny, co jsme se dokopali k tomu postavit velkou postel a přesunout Jasmínku do svého pokojíčku. Zvažování Kdybychom nečekali pidižvíčka, asi to neuděláme. Respektive asi bychom to udělali jinak a vlastně ani vůbec nevím jak. Možná by šla k sobě do pokojíčku později, nebo dřív? Možná by tam šla v klasické malé postýlce… Takhle jsme měli v plánu postavit postýlku dlouho,  vlastně jsme ji objednávali někdy po Jasmi narozeninách. Chvilku zabralo, než se vyrobila a potom čekala ve sklepě. Pořád jsme to oddalovali. Zaprvé kvůli našemu možnému stěhování – postel je z masivu a má 80 kg 😀 takže není jen tak ji dotáhnout ze sklepa, složit a za měsíc zase rozkládat – a taky kvůli tomu, že Jasmínka neuměla chodit a slézala z postele a gauče ne úplně ve 100 % případů úspěšně. Jednoho dne se to ve mně ale rozleželo a řekla jsem si, že to musíme udělat. Čím dřív, tím líp. Pokud bychom Jasmi vyšoupli z postýlky a z ložnice až ve chvíli, kdy by přišla domů sestřička, myslím, že by to pro ni bylo náročné a těžko by to nesla. Byli jsme ale připravení i na variantu, že z druhé strany postele přihodíme […]

Pokračovat ve čtení

Dovolená s miminem a břichem

Asi nejsem nejpovolanější člověk, který by měl psát o cestování s pupíkem a dítětem. Pravdou je, že s pupíkem jsem byla s Jasmínkou v 7. týdnu a potom v 18. letecky u moře. Potom už jsme nikam necestovali. Teď podruhé jsme byli dvakrát na horách v 10. a 14. týdnu cca už nevím přesně. A pak až teď.  Osobně strašně obdivuju, když někdo zabalí dvě, tři děti a ještě břicho a tralalá po světě kamkoliv. Já jsem větší posránek a Bárt ještě tak „na třetí“. Vloni s malou Mínkou jsme nikde nebyli. Já jsem chtěla, ale Bart řekl, že letadlem prostě ne s tak malým mimčem, jedině autem. Jenže to s Jasmi nešlo zrealizovat. Stačily mi ty nervy v autě, když jsme jeli na koupák nebo na chatu. Dál jsem si to nedovedla představit, ani kdybychom jeli přes noc. Nakonec ta vedra tady bohatě stačila a je pravda, že by to byl relax pro nás – a to možná ani ne až tak, ale Jas by z toho neměla vůbec nic. To fakt až letos.  No každopádně máme pár cestovatelských poznatků.  Pojištění Jak už jsem psala minule, dovču si můžete pojistit, pro případ, že byste nejeli, a to komplet, i když […]

Pokračovat ve čtení

Jak jsme skoro neodjeli, nakonec odjeli a bylo to boží

Nechtěla jsem psát moc v průběhu naší první velké dovolené – letadlem na Krétě. Zaprvé jsem chtěla odpočívat, ale zejména nechtěla jsem nic zakřiknout. Od té doby, co se narodila Jasmínka mi přijde, ze každý slovo zvažuju tak 6x, protože jakmile něco vyslovím… občas na to stačí jen pomyslet, tak už se to stane. A dvakrát. Než jsme odjeli, tak nás přepadla nějaká nemoc. Doktor říkal, ze je to banální virózka a že je to hned pryč a ať k moři jedeme, že to tam hezky doodejde. Abych pravdu řekla, tak to byla zas jedna z nejpřísnějších nemocí, co mě zatím potkala. Teda já jsem nikdy nemocná nebývala, to prostě přišlo až s Minuškou a musím říct, že je to děsný. Ty dětský bacily to je úplně jiná odrůda. Děsný je většinou i vydržet se mnou. Ten týden před dovolenou to byl celkem nadlidskej úkon pro Bárta, na druhou stranu a na moji omluvu… nemocný děcko, nemocná já a do toho těhotná a Bart ten týden zrovna měl dost pernej program, včetně zapíjení malého přírůstečka kamarádů atd. Prostě to se takhle sejde se vším všudy. Já jsem to nesla dost těžce a Jasmi taky. V noci se nespalo, přes den […]

Pokračovat ve čtení

Petite&Mars: Musca

Máme doma nového člena na 4 kolečkách a jmenuje se Petite&Mars Musca. Je to sympaťák, a tak jsem se rozhodla vám o něm něco napsat. Proč jsme se rozhodli koupit golfáč? Ten nápad vznikl úplně jednoduše, v červnu vyrážíme letecky na dovču, takovoudle první velkou a tahat našeho rybího Cybex šeďáka by byl asi trošku vopruz. Je prostě fakt velkej, takže převozy by byly náročné. Vzhledem k tomu, že ale budeme pořizovat brzo dvojkočár Bugaboo, tak jsme nechtěli kupovat nějaký super truper golfáč. Ani drahý ani dokonalý. Prostě jen levný a lehký. A to se nám s Muškou celkem splnilo. Já jsem spokojená nad očekávání. Vozím teď stále dva kočáry v autě a když někde přistavíme jen tak na rychlovku, tak udělám šup, golfky jsou složené a Jasmi sedí v nich. Nemusím tahat těžký kočár ven a zase skládat složitě zpátky. To stejné když jdeme vedle na písek. Normálně už bychom tam asi došly pomalým krokem, nicméně bohužel zatím stále na kroky čekáme… Případně bych mohla vzít Jasmi do náručí, ale fakt se mi nechce s tím břichem zbytečně tahat. Takže ji vrznu do golfáku a frčíme. Ani jsem nečekala, že ho budu takto využívat. Na druhou stranu Bart ho […]

Pokračovat ve čtení

Můj první trimestr – poprvé a podruhé

Na prvním trimestru je zvláští, divná a nefér věc, že je to období, kdy je ta bublinka vevnitř strašně citlivá na cokoliv, vám je divně, občas úplně blbě na zvracení, tohle vám smrdí, na tohle máte děsnou chuť, jste strašně unavená, cítíte se prostě fakt těhotně a přitom je to tak citlivé a nové, že to ještě nikomu nechcete říkat. Nebo určitě ne na potkání. Průběh mého prvního trimestru byl pokaždé hodně odlišný, ale tohle jsem teda vnímala v obou případech. Ale zase každé těhotenství bude jiné, možná to někdo má úplně bez příznaků, ale zase se prozradí tím, že přestane pít alkohol, colu, kafe nebo přestane kouřit :))). Poprvé Poprvé mi bylo hodně špatně, nebo spíš bych řekla – pořád mi bylo něco, celý den něco. Pobolíval mě podbříšek – mimochodem já jsem si celé těhotenství, vlastně až doteď myslela, že je to takhle normální, až teď podruhé, kdy to vůbec neznám, jsem přišla na to, že teda asi ne. Bylo mi špatně – ráno nejlépe, po snídani hůř, pak trochu lépe, před obědem už zase hůř, pak chvilku dobrý, ale po obědě zase strašná únava, pak chvilku lepší, zase horší a když jsem přišla domů, tak už jsem si […]

Pokračovat ve čtení