Můj (vysněný) porod II.

Tak už máme uzlíčka doma. Jmenuje se Jenovéfa Amálie a narodila se v úterý 17.9. ve 4:32.  Minule jsem se o porodu odvážila napsat až skoro rok poté… tentokrát bylo všechno jinak. Bart to zhodnotil asi takhle… minule, to mi tě bylo líto, to jsi byla obětí porodu a medicíny. Tentokrát jsem ani nebyl nervózní, ty sis to prostě nalajnovala a tak to bylo. A ono fakt že jo. Před porodem Pár týdnů před porodem jsem psala, že se ještě necítím ready, a tak to taky bylo. Nepřišla jsem si připravená ani psychicky ani fyzicky. Přemýšlela jsem spíš co Jasmínka, co Jenůfka, jak to bude, nebude, jak to uděláme. Je to logické, že se to takhle člověku honí v hlavě. A pak taky že už zkušenost s porodem máte a nevíte, jestli je to vlastně výhoda nebo ne.  Chodila jsem na přípravu na akupunkturu, kde jsem si vždycky krásně odpočala 20 minut, jenže potom to zase byl koloběh a tok myšlenek a běžnej den s Jasmínkou, během kterého jsem neměla na porod ani pomyšlení, zvlášť ještě v situaci, kdy jsme doma řešili i jiné vážné věci. Knížka Jakmile jsem vstoupila do 39. týdne, řekla jsem si, že se začnu taky […]

Pokračovat ve čtení

Pomocníci v těhotenství

Taky je máte ne? Takové ty věci, se kterými je to těhotenství aspoň trochu zvládnutelné :D. Já mám pár pomocníků, na které nedám dopustit. Největší pomocník je Bart, to fakt. Ten pomáhá nejvíc, i s Jasmínkou i s domácností. Když to jde. Takže se teď každý den těším, až už dofrčí z práce a já se natáhnu na gauč. Ale krom něj mám ještě pár věcí, které si můžete pořídit taky :D. Kojící polštář Já se bez něj prostě nevyspím, ani si nelehnu na gauči. Mám doma 3, se u nás nějak během minulého těhotenství a kojení sešly. Měkký, střední a tvrdší :D. Měkký je na ňuchňání a na podestýlání bříška na boku, ale na kojení byl k ničemu, tužší už jsou dobré i na kojení, protože miminko na něm drží a nepropadá se. Je mi jasný, že zas spousta žen to nikdy nevidělo, doma nemělo a vyspaly se i nakojily v pohodě :D. Ale pro mě prostě božskost, nutnost, nezbytnost. Podpůrný těhotenský pás na bříško a záda Někdo to má víc kvůli bříšku, někdo kvůli zádům. Je to jedno, ale já bez toho už nevyrážím z domu. Já se zádama dobrý, ale malou mám zase strašně dole a dělá […]

Pokračovat ve čtení

Můj druhý trimestr

Tak je to tady, jsme v cílové rovince. Ještě není teda až tak cílová, ale mám dny, kdy fakt už jen odpočítávám do konce. Netrpím zdaleka tolik, jak s Jasmínkou, ale občas mi přijde, že trpím taky dost :D. Někdy se to nějak naskládá a už se vzbudím a bolí, tlačí mě břicho fest, malá do mě buší všema končetinama, Jasmínka do mě vlastně taky buší, i psychicky 😀 pak to vedro, únava… to jsem pak celkem na zabití… Ohlédnutí za druhým trimestrem teď Druhý se říká, že je nejlepší. Není vám už zle a ještě to není tak hrozné jako ve 3. Mně ale přijde, že to zatím mám celé těhotenství takové nahoru, dolu. Možná je to i kvůli náladě Jasmi, podle které se pak často řídí i nálada moje, pak taky počasí a tak nějak vesmírné síly.  I ve druhému trimestru se mi nevyhly nějaké zdravotní problémky a situace k řešení.  Potkala mě střevní chřipka i s odvozem záchrankou. Pak to nepříjemné asi 3 týdenní nachlazení. Mezitím jsem řešila, že mi začalo opět – jako s Jasmi tvrdnout břicho -, bolela mě stydká spona, jak se roztahuje, začaly se mi dělat křečáky na tříslech a čípek se zase […]

Pokračovat ve čtení

Můj první trimestr – poprvé a podruhé

Na prvním trimestru je zvláští, divná a nefér věc, že je to období, kdy je ta bublinka vevnitř strašně citlivá na cokoliv, vám je divně, občas úplně blbě na zvracení, tohle vám smrdí, na tohle máte děsnou chuť, jste strašně unavená, cítíte se prostě fakt těhotně a přitom je to tak citlivé a nové, že to ještě nikomu nechcete říkat. Nebo určitě ne na potkání. Průběh mého prvního trimestru byl pokaždé hodně odlišný, ale tohle jsem teda vnímala v obou případech. Ale zase každé těhotenství bude jiné, možná to někdo má úplně bez příznaků, ale zase se prozradí tím, že přestane pít alkohol, colu, kafe nebo přestane kouřit :))). Poprvé Poprvé mi bylo hodně špatně, nebo spíš bych řekla – pořád mi bylo něco, celý den něco. Pobolíval mě podbříšek – mimochodem já jsem si celé těhotenství, vlastně až doteď myslela, že je to takhle normální, až teď podruhé, kdy to vůbec neznám, jsem přišla na to, že teda asi ne. Bylo mi špatně – ráno nejlépe, po snídani hůř, pak trochu lépe, před obědem už zase hůř, pak chvilku dobrý, ale po obědě zase strašná únava, pak chvilku lepší, zase horší a když jsem přišla domů, tak už jsem si […]

Pokračovat ve čtení

Druhá holčička na cestě

No a je to venku. My to víme už dávno, a teď je čas to oznámit i tady. Čekáme druhou holčičku, která by se měla narodit v září. Jméno máme, víme, ale neříkáme, nebo zatím ne. Spoustu lidí se mě ptá na spoustu věcí, tak jsem se rozhodla to sepsat :). Plánovali jste to takhle brzo? Plánované to vůbec nebylo, nicméně chtěné určitě ano. Byli jsme hodně překvapení. Stalo se, že jsme se nějak trefili do první ovulace a šup :))). Takže jak se říká, že kojení není spolehlivá antikoncepce – tak není 😀 :)! Jak jste se to dozvěděli/jak tě napadlo, že jsi těhotná? Začala jsem mít malililinkaté podezření, my holky tohle tak nějak cítíme. Na prvním testu se mi objevila silně jedna čárka a já to s klidem položila na umyvadlo. V rychlosti jsem pociťované změny na sobě přičetla tomu, že ten cyklus zase bude zpátky nabíhat do normálu. Jenže když jsem se asi po 5minutách podívala, tak jsem najednou zahlédla takového mini-ducha čárečku. Moc jsem tomu nevěřila a chtěla to hodit do koše, nakonec jsem to pro jistotu ukázala Bártovi a ten usoudil, že tam slabá druhá čárka asi bude. V panice:D jsem jela pro 4 různé […]

Pokračovat ve čtení

Vzpomínka na pobyt v nemocnici ve 32. tg

Jasmínka má dneska svátek. To znamená, že je to rok, co jsem ležela v nemocnici 10. dnem a bála se, co bude dál. Tehdy jsem na náš Instagram psala tohle Dneska má naše malá bublinka svátek. Společně ležíme 10. den v nemocnici a odpočíváme. Snažím se jí přesvědčit, ze březen je lepší měsíc na narození! Že kdyby měla takhle blízko Vánoce i svátek, tak by dostávala málo dárku. Že má na kočárku rybu a ne vodnáře (a to by měla být beran:D). A že je ještě moc malinký nedopečený mláďátko na tenhle občas dost zlej svět. Závěr těhotenství jsem si upřímně představovala jinak. Volno, chystání, cvičení, kurzy o porodu, o kojení, těhotenské fotky, nakupování, kreslení, vyrábění, čtení atd. Pořád jsem si říkala, jooo posledních pár týdnů, teď si to začnu konečně užívat! Já dost často věci plánuju a celkem tvrdě si jdu za cílem. Stane se málokdy, že mi něco změní plány takhle dramaticky ze dne na den. Ale teď se to stalo. A já tady tentokrát nejsem sama za sebe, ale pro mnohem důležitější věc. Normálně se to uvažování asi změní až okamžikem porodu nebo v šestinedělí. Všechno tohle najednou docvakne, ale já mám vlastně štěstí, že mi to […]

Pokračovat ve čtení